Pokání

Pokání

•  

  Katechismus katolické církve o Svátosti smíření

  Č. 1485

  Večer o velikonoční neděli se Pán Ježíš ukázal svým apoštolům a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou“ (Jan 20, 22-23).

   

  Č. 1486

  Odpuštění hříchů, spáchaných po křtu, se uděluje prostřednictvím příslušné svátosti, nazývané svátost obrácení, svátost zpovědi, svátost pokání nebo svátost smíření.

   

  Č. 1490

  Návrat k Bohu, nazývaný obrácení a lítost, zahrnuje bolest a odpor ke spáchaným hříchům a pevné předsevzetí v budoucnu už nehřešit. Obrácení se tedy týká minulosti i budoucnosti a žije z naděje na Boží milosrdenství.

   

  Č. 1496

  Duchovní účinky svátosti pokání jsou:

  - smíření s Bohem, jímž kajícník opět nabývá milost,

  - smíření s církví,

  - prominutí věčného trestu, který si člověk zasloužil smrtelnými hříchy,

  - pokoj, klid svědomí a duchovní útěcha,

  - vzrůst duchovní síly pro křesťanský boj.

   

  Č. 1497

  Individuální a úplná zpověď‘ těžkých hříchů s následujícím rozhřešením zůstává jediným řádným prostředkem smíření s Bohem a s církví.

•  

  Kodex kanonického práva o Svátosti smíření

  Kán. 987

  K přijeti spasitelného léku svátosti smíření je křesťan  povinen připravit se tak, že odmítá spáchané hříchy, má předsevzetí se napravit a tím se obrátí k Bohu.

   

  Kán. 988

  • 1.Křesťan je povinen vyznat co do druhu a do počtu všechny své těžké hříchy spáchané po křtu a dosud rozhřešením přímo nepromítnuté ani nevyznané v jednotlivým vyznání, kterým si je vědom po pečlivým zpytování svědomí.  
  • 2.Doporučuje se křesťanům, aby vyznávali i lehké hříchy.
•  

  Příležitost ke Svátosti smíření

  - půl hodiny před každou bohoslužbou.

   - před slavnosti Všech svatých, Narození Páně a Zmrtvýchvstání Páně je dle oznámení a zpovídají ve farnosti cizí kněží.